WAUGGL BAUGGL PANTA RHEI: GREY DIAMOND

Miluju len a ráda zkouším nové značky, takže jsem si nemohla nechat ujít příležitost otestovat tenhle nenápadný kousek od, u nás málo známého, rakouského výrobce Wauggl Bauggl. Ten s tkaním šátků před čtyřmi lety skončil a z hlubin internetu jsem o něm moc nedostala, takže budu dnes na úvod trochu skoupá, co se informací o značce týká. Můžu zmínit jen, že šátků Wauggl Bauggl za své několikaleté působení mnoho nevydal, lehce přes sto, a téměř třetina z nich je ve vzoru Panta Rhei, který se mi v podobě Grey Diamond právě dostal do ruky.

Z ostatních spíše jednodušších geometrických a přírodních vzorů, stojí za zmínku Pearls, které mi stejně jako podobné Monili od Moishy připomínají spíš než perly průřez stonkem a vodivými pletivy rostlin, ale to bude nejspíš profesní deformace. K rostlinným motivům bych pak vzhledem i názvem přiřadila také další vzory, Florigenus nebo Moringa Oleifera a upřímně by mě zajímalo, čím jsou bývalí majitelé Wauggl Bauggl v profesním životě. Že celá filozofie této značky tíhne k přírodě a jejím zdrojům je patrné i z příměsí použitých v šátcích, mezi které patří výhradně přírodní příze jako vlna, len, hedvábí, ale i méně běžná vlákna typu kapok. Dost už ale o značce jako takové a pojďme se podívat na recenzovaný šátek Grey Diamond.

Když jsem poprvé slyšela název vzoru Panta Rhei, nemohla jsem se zbavit pocitu, že ta slova odněkud znám a ač moje paměť selhala, Google mě na holičkách nenechal. Kdo by neznal slavný citát: “Vše plyne.” či “Dvakrát do stejné řeky nevkročíš.”, že? Ano, “Panta rhei.”, neboli “Vše plyne,” není připisováno nikomu jinému než slavnému řeckému filosofovi Herákleitu z Efesu a musím uznat, že na ten geometrický, lehce psychedelický vzor se název hodí skvěle. I když mám mezi vzory Wauggl Bauggl jiného favorita, tak tento jednoduchý a přitom složitý motiv si mě získal, ale bohužel ne tak barevná kombinace tmavě šedé a přírodního nebarveného lnu v ekru odstínu. Spojení dvou nevýrazných barev dělá z šátku šedou myš, u které se nemůžu zbavit “zapraného” dojmu a esteticky tak není nic pro mě, ačkoli mám jemné a nenápadné barevné kombinace jinak ráda.

Co ale Šedému diamantu nemůžu upřít je fakt, že v úvazu je to docela jiný šátek a z té šedé myšky, lépe řečeno ošklivého káčátka, se po navázání stává téměř krásná labuť. Čím mě na první pohled překvapil byla absence lněných nopků a nerovností příze, která může být dána tím, že len je v šátku ve formě speciálních dlouhých vláken. Těžko říct, nicméně na první pohled bych ani nehádala, že jde o lněný kousek.

Co se týče vázacích a nosicích vlastností, tam jsem stejně na rozpacích jako u vzhledu. Šátek je středně silný až silnější a ke mně se dostal po vyprání, zda to bylo úplně první vyprání netuším, nicméně byl už na dotek hrubší a neměla jsem ani chuť do něj vázat. Nakonec jsem se samozřejmě přemluvila a shledala, že hrubší je pak i při vázání, takže hodně drhnul a to natolik, že jsem stěží navázala kříž s kapsou. Nenechala jsem se ale odradit, přijala jsem výzvu tohle struhadlo zanosit a po několika kolečcích vázání, vánočkování a žehlení začal Diamant konečně povolovat a měknout. Když ode mě odcházel, nebyl to ještě žádný hebký mazlík, jak by lněný šátek mohl být, ale ke konci jeho návštěvy už se s ním vázalo o poznání lépe, i když při tom nad klouzavostí (“glide”), na kterou jsem u lněných kousků zvyklá, stále převládal spíše “grip”, jak se v šátkovém světě běžně říká. Opravdu by mě zajímalo, jak bude vypadat po konci testování, až se na něm vyřádí další nosičky.

Dotahování je tedy minimálně ze začátku u tohohle kousku spíše pro kulturisty s pořádnými svaly, na druhou stranu se pak ale Diamant za tu námahu odvděčí neskutečnou nosností. Vyšší gramáž, spolu se lnem a triweave vazbou (dvojútková vazba vhodná pro těžší děti) z něj dělají šátek na pořádná batolátka a v jednovrstvém batohu jsem o Jeníkových deseti kilech vůbec nevěděla a i sedmnácti kilového Vilémka jsem si ponosila s největším komfortem pro má ramena. Len kromě nosnosti zaručuje šátku i vyšší pevnost, kterou mám ráda, u tohoto konkrétního šátku bych ale navíc ocenila i to, kdyby byl méně tuhý, což, jak věřím, se po zanošení zlepší. Celkově tedy Grey Diamond vyžaduje zkušenější ruku a pečlivé dotahování, aby dítě hezky obepínal a z toho důvodu bych ho nezkušeným nosičkám nedoporučovala. Na malá miminka si ho také nedokážu moc představit, určitě ne před zanošením, ale od nějakých pěti, šesti měsíců pak vydrží minimálně až do školy.

Nespornou výhodou, kterou dokážu jako maminka dlouhánů ocenit, je šířka Diamantu lehce nad 70 cm, která mi umožní i velké děti krásně zakapsovat a měla by dle mého u takovýchto batolecích kousků být samozřejmostí. Pokud nejste milovnice žehlení a napařování, které je u většiny lněných šátků nezbytností, pak jásejte, protože Diamant se téměř nemačká a po nošení by stačilo uhladit ho rukou, kdybych se ho ovšem nesnažila, co nejrychleji zanosit. Při zanášení pak to žehlení opravdu dělá divy!I když jsem z tohoto šátku zrovna neskákala radostí, určitě mě od značky Wauggl Bauggl neodradil a doufám, že se mi podaří před koncem nosicího období ještě nějakého toho Rakušana ulovit.

Za zapůjčení moc děkuji Pavle Lhotákové z noseni.online.

IVET 🙂