GRAMÁŽ ŠÁTKU

Ať už s nošením začínáte nebo jste zkušení, jistě jste narazili na často skloňovaný pojem “gramáž šátku”. Co to ale vlastně znamená? Jak se podle ní dají šátky třídit? Jaký má význam při výběru šátku? Pro ty, kdo chtějí znát odpovědi na tyto otázky, jsem připravila dnešní článek

Co je to gramáž a jak ji vypočítat

Gramáž šátku vypovídá o tom, jak je šátek tlustý, jak moc je ho do ruky, tedy kolik váží jeho 1 metr čtvereční. Gramáž se udává v jednotkách g/m2, v zahraničí označován jako gsm (gram per square meter), a na její výpočet známe jednoduchý vzorec, do kterého stačí dosadit délku a šířku šátku v metrech a jeho váhu v gramech.

gramáž=váha/(šířka x délka)

Příklad: Šátek vážící 769 g s délkou 414 cm a šířkou 67 cm má gramáž 278 gsm.

769/(4,14×0,67)=278

Pro získání těch správných měr šátku jsou zažité postupy, jak jej měřit a nejčastěji nás zajímá takzvaný STIH šátku. STIH (soft-tape-in-hand) metoda je měření šátku v ruce bez jakéhokoliv jeho natahování. Protože má většina šátků zkosené cípy a jsou tedy ve tvaru rovnoběžníku, můžete váhat, jak šátek měřit, proto upřesním, že délkou šátku se myslí délka jedné strany (lemu) šátku.

Výrobce často u svých šátků uvádí gramáž před praním a gramáž po praní, které se od sebe mohou trochu lišit, zpravidla maximálně o dvě desítky gsm. Stejně tak je rozdíl v gramáži téhož šátku čerstvě vypraného a roznošeného, což je také dáno “srážlivostí” tkaniny při praní a jejím natahováním se během nošení. Laicky řečeno, nový nikdy nepraný (případně roznošený) šátek je širší a delší než vypraný šátek, který se praním srazí, ale jeho váha zůstává stále stejná, proto se gramáž jednoho šátku během nošení může měnit. Pro nás je určující gramáž roznošeného šátku, díky které máme představu o tom, jaký je šátek v tom nejlepším stavu pro nošení.

Šátky podle gramáže

Podle gramáže můžeme dělit šátky třeba takto:

do 200 gsm – velmi tenký šátek

200 – 250 gsm – tenký šátek

250 – 290 gsm – středně silný šátek

nad 290 gsm – silný šátek

Limitní hodnoty jsou na dolní hranici zhruba 180 gsm a na horní hranici 400 gsm. Šátky mimo tyto limity mohou být z bezpečnostního hlediska příliš tenké na nošení a nebo jsou až moc tlusté na to, aby se s nimi dobře pracovalo.

**1. nízkogramážní šátek** Vatanai Teesta / **2. střední gramáž** Loktu She Twist Nordlys / **3. vysokogramážní šátek** Yaro Everest Trio Silver Blue Tencel

Gramáž a nosnost šátku

Teorii máme za sebou a teď trochu praxe. Proč nás vlastně gramáž u šátku zajímá? Známe-li gramáž, můžeme odhadnout, jak je šátek silný a tedy jaká je jeho nosnost, zjednodušeně řečeno, zda je vhodný pro novorozence nebo spíš na větší a težší děti. Obecně se dá říct, že čím vyšší gramáž, tím silnější šátek, a tím větší pohodlí při nošení těžkých dětí. Bylo by snadné takto generalizovat, ale v případě šátků ovlivňuje jejich nosnost nejen gramáž ale také vazba, její hutnost, pružnost šátku, zvolený úvaz i citlivost ramen nosící osoby. A to se bavíme o čisté bavlně, vezmeme-li v úvahu i různé příměsi, získáme nepřeberné množství kombinací, odrážejících neskutečnou rozmanitost šátků. Většina příměsí oproti celobavlněnému šátku shodné gramáže zvyšuje nosnost, výjimkou je bambusová viskóza, která má mnoho skvělých vlastností, ale na úkor právě nosnosti. Ovšem není bambus jako bambus, přírodní bambus se naopak řadí mezi len, konopí, hedvábí či repreve, tedy příměsi, které nosnost šátku zvyšují. U vlny a tencelu pak často záleží na podílu ve složení, vazbě a právě gramáži šátku, které pak ovlivňují jeho nosnost. Tencel je také známý tím, že je „těžký“, takže zvyšuje gramáž šátku a ten je pak v ruce o něco tenčí, než by se podle gramáže mohlo zdát.

Nezapomeňme na malé závěrečné shrnutí. Gramáž šátku nám pomáhá udělat si představu o tom, jak je šátek silný a jestli je tedy vhodný na malá miminka nebo větší děti, zda s ním budeme vázat jednovrstvé nebo raději vícevrstvé úvazy. Gramáž ovšem není to jediné, co určuje nosnost šátku, dále záleží na mnoha dalších faktorech, které ovlivňují pohodlí nosící osoby při nošení.