NOŠENÍ V ZIMĚ: PŘÍMĚSI ŠÁTKŮ VHODNÝCH NA ZIMU

Zdravíme všechny!!

Jak oblékat sebe a miminko v zimě tak, abyste neprochladli, už jsme řešily v předchozím článku Jak oblékat dítě v zimě do šátku. Kromě funkčního oblečení, které budeme brzy také více řešit, si ale můžete pořídit i funkční šátek se speciálními termoregulačními příměsemi.     První a asi jedinou typicky zimní příměsí, kterou vám každá zkušená nosička doporučí, je jistě vlna. Té existuje mnoho druhů a najdete ji v šátcích v různé kvalitě i úpravách. Dále jsou termoregulačními schopnostmi známé přírodní hedvábí či uměle vyráběné repreve, které jsou doporučovány celoročně. V chladných dnech nejvíce oceníme hřejivý šátek a z vlastní zkušenosti vím, že mě osobně nejvíce zahřeje vlna, repreve či tussah hedvábí, proto se v tomto článku zaměřím právě na ně.

VLNA

 
Vlna je díky svým termoregulačním vlastnostem velmi oblíbenou šátkovou příměsí, vhodnou nejen na zimu ale během celého roku. Její vlastnosti předurčuje struktura vlněného vlákna, jehož povrch je šupinovitý a vlákno tak na sebe váže vzduch a zároveň s ním zadržuje i teplo (například to, které produkuje naše tělo) a to pak neuniká do okolí, takže se nám zdá, že vlna hřeje. Kromě teplého vzduchu dokáže vlněné vlákno vázat i vodu (či pot), proto ani mokrá vlna na těle nechladí. Vlněné vlákno je tvořeno molekulami, jejichž speciální struktura je příčinou jeho pružnosti a ohebnosti, vlna se tak téměř nemačká a zároveň není pevná v tahu. 

V šátcích je používáno mnoho druhů vlny získaných ze srsti různých zvířat. Nejběžněji najdete v šátcích ovčí vlnu, jejíž jemnějšími druhy jsou jehněčí vlna či merino, které známe v různých úpravách (TEC merino, super fine merino, cashwool). Pokud zabrousíme do luxusnějších vlněných kruhů, zjistíme, že dalšími zvířaty vhodnými pro získání vlny jsou kašmírské kozy, jaci, velbloudi, lamy, angorští králíci a mnoho dalších. Pro úplnost ještě uvedu i veganskou vlnu, která ale s vlnou získávanou ze zvířatek má společné jen jméno a částečně i vlastnosti. Vyráběná je umělé, tajným postupem a najít ji můžete v šátcích polské značky Wild slings.

Šátky s obsahem vlněné příze bývají pružné, měkké, nevyžadují téměř žádné zanášení a není třeba je ani žehlit. Jejich velkou nevýhodou je ale náročnější péče o ně, která vyžaduje převážně ruční praní a vodorovné sušení,protože zvlášť mokrá vlna je velmi náchylná na poškození. Spousta výrobců ale nabízí i speciálně upravenou vlnu, která může do pračky, taková vlna se pak nejčastěji nazývá jako TEC (totally easycare) nebo superwash vlna.

Merino, nejpoužívanější druh vlny v šátkovém průmyslu, se získává ze speciálního druhu ovcí a vyznačuje se svou jemností, díky které by mělo být vhodné i pro tu nejcitlivější pokožku. Pro tu je nejvhodnější superfine merino, tvořené velmi tenkými a dlouhými vlněnými vlákny, takže škrábe ještě méně nebo vůbec než jiné druhy merina. Cashwool je pak speciální merino zpracované tak, aby se svými vlastnostmi podobalo jemňoučkému kašmíru, získávánému z kašmírských koz, a je tedy také ultrajemné.   

Abych jen neteoretizovala, dám vám i pár tipů na konkrétní šátky od českých i zahraničních značek. V tuzemských šátkových kruzích je výrobou šátků s merinem proslulá Loktu She, jejíž nejlegendárnější kousky jsou právě s podílem hebounkých merino ovcí, zatímco naše jediná high-end značka Omnifera se nebojí ani luxusní angorské vlny, kašmíru, alpaky nebo babycamel (tedy vlny z malých velblouďátek). Podíváme-li se do zahraničí, na vlněné šátky narazíte nejčastěji u Artipoppe, Kenhuru nebo Woven Wings s jejich legendárním čtyřpříměsovým složením s merino vlnou, lnem a hedvábím. Možná si říkáte, proč vám doporučuji takové luxusní kousky za nekřesťanské peníze. Zrovna v případě vlny totiž opravdu platí, že čím vyšší kvalita, tím lepší pohodlí nebo spíš menší hryzavost.

Loktu She Bird Garden Moonshadow (51 % TEC merino, 49 % česaná bavlna)
Loktu She Rhododendrons Habibi (68 % česaná bavlna, 17 % superfine merino, 10 % morušové hedvábí, 5 % len)
Vatanai Opportunity Heartbeat (47 % česaná egyptská bavlna, 46 % superwash merino, 7 % tencel)
Dekka Tilia Ondráš (54 % bavlna, 23 % extrafine merino, 23 % konopí) Omnifera Kubista Z – Novu (70 % egyptská bavlna, 15 % vlna, 9 % hedvábí, 6 % kašmír)
Omnifera Inception 013 (70 % egyptská bavlna, 30 % baby alpaka)
Kenhuru Kran Busola (35 % extrafine merino, 35 % tsumugi hedvábí, 30 % česaná bavlna)
Artipoppe Argus Pyrite (43 % bavlna, 37 % morušové hedvábí, 20 % babycamel) Woven Wings quad!!

Sling Studio Mono Charlotte Bronte (58 % organická bavlna, 28 % len, 20 % kašmír)
Oscha Ivy Poison (59 % organická bavlna, 22 % konopí, 19 % cashwool) Didymos Prima Winterhimmel (80 % biobavlna, 20 % biovlna)
Yaro Pomegranate Marine White Wool (60 % bavlna, 40 % vlna)
Lenny Lamb Symphony Desire (57 % merino, 43 % bavlna)
Wild Slings Les Tenebres Granite (60 % česaná bavlna, 40 % veganská vlna)
OMNIFERA Kubista Z Novu

REPREVE

V nosících kruzích se většinou dozvíte, že uměle vytvořené vlákno Repreve je celoroční příměsí. Za sebe můžu říct, že mě výrobky s „plastovým“ vláknem jako například fleese či již zmíněné repreve spíše hřejí a to jak v zimě tak v teplejších dnech.     

Repreve je vlákno vyrobené z recyklovaných materiálů, včetně plastových lahví a jeho výroba je dokonale ekologická. Šátky s příměsí repreve bývají měkké, lehce pružné, nosné a hlavně jsou absolutně nenáročné na údržbu. S klidem je můžete vyprat v pračce, dát do sušičky a pro odpůrce žehlení ta nejskvělejší zpráva, vůbec, ale VŮBEC se nemačkají. Pár repreváčků u nás svého času také bydlelo a žehličku jsem na ně snad nikdy nevytáhla. Nevýhodu umělých vláken obecně je tvorba nepříliš vzhledných žmolků, což se ani repreve nevyhlo, ale to bych mu ještě odpustila, protože je to čistě estetická záležitost. Co mi vadí trochu víc, je schopnost repreve pohlcovat pachy, které se z něj hůře vyvětrávají. Většinou se dočtete, že šátky s repreve jsou prodyšné a termoregulační, s čímž až tak nesouhlasím, ale v šátkovém světě více než kde jinde platí, že co člověk to názor, takže nechám na vás, abyste posoudili sami, až se vám nějaký ten repreví kousek dostane do ruky.

Když se řekne repreve, snad každé nosičce naskočí v hlavě Tekhni, tedy americká značka šátků na nošení dětí, která to s polyesterovým vláknem prostě umí a zatkává ho do většiny svých šátků. V českých luzích a hájích jako jediná vyrábí šátky s repreve Moisha, a z vlastní zkušenosti mohu říct, že se jedná o velmi kvalitní a neskutečně nosné kousky. Z levnějších šátků pak nesmíme zapomenout ani na holandské Yaro a na druhém konci cenové relace jeho sesterskou high-end značku Solnce.

Tekhni Meandros Candy (55 % bavlna, 45% Repreve)
Tekhni Laurel Napa (55 % bavlna, 45 % Repreve)
Moisha Heart Affair Tyché (43 % bavlna, 36 % Repreve, 21 % mercerizovaná bavlna)
Solnce Genesis Minimalist (58 % Repreve, 42 % egyptská bavlna)
Yaro Crane Ultra BW Orient Rainbow (60 % bavlna, 30 % Repreve, 10 % tencel)
Dekka Elementy Caroli (77 % bavlna, 23 % polyester)

HEDVÁBÍ

Že je hedvábí jako příměs proslulé svou termoregulační schopností, v létě tedy chladí a v zimě hřeje, ví každá zkušená nosička. Jak ale takové hedvábí vzniká a čím jsou jeho žádané vlastnosti dané už není tak obecně známé a proto si o tom něco málo řekneme nyní.     

Přírodní hedvábí je živočišného původu, získává se ze zámotků některých druhů hmyzu a dělí se na pravé hedvábí (z kukel bource morušového) a divoké hedvábí (z kukel jiného hmyzu). Vlákno se získává odmotáváním z hmyzího zámotku a například z kukly bource morušového lze odmotat vlákno až 800 m dlouhé, které má téměř perfektně hladký povrch a trojúhelníkový průřez s drobnými dutinkami. Hladký povrch vlákna snadno odráží světlo a vzniká tak typický hedvábný lesk, zatímco nepatrné dutinky váží vzduch a zaručují termoregulační vlastnosti podobně jako vlna. Materiály z pravého neboli morušového hedvábí jsou chladivé na dotek, ale měkčí materiály z divokého hedvábí či buretu, které nemají tak hladký povrch působí tepleji. Mezi divoké hedvábí patří kromě eri, mugo a dalších druhů hedvábí také tussah, který je v šátcích častou a oblíbenou příměsí.

Tussah hedvábí se nechává ve své přírodní surové podobě a je tedy oproti morušovému hedvábí drsnější a v šátcích vytváří typické tussahové nopky. Kromě pravého a divokého hedvábí je často používanou příměsí šátků také buretové hedvábí vyráběné z odpadových vláken zbylých po výrobě hedvábí. Buretové šátky mají nerovný a mechovitý povrch, takže ztrácí typickou lesklost hedvábí, ale jsou velmi měkké a jemné.     Šátky s hedvábím bývají méně pružné, lesklé, hladké (v závislosti na druhu použitého hedvábí), nezadržují pachy a nenapadají je moli. Daní za jejich skvělé vlastnosti je náročnější péče o ně, protože hedvábí je choulostivé na vyšší teploty při praní a žehlení.  

Svými šátky s tussahem a buretovým hedvabím je v naší zemi proslulý Vatanai, zatímco v zahraničí rádi tkají šátky v luxusní zimní tussahovo-vlněné kombinaci skotská Oscha či polské Kenhuru.

Vatanai In the Ocean Monoceros (47 % bavlna, 30 % tussah, 18 % superfine merino, 12 % tencel)
Vatanai Carduus (45 % bavlna, 34 % tussah, 22 % morušové hedvábí)
Vatanai Hortenzie Jonáš (82 % bavlna, 18 % buretové hedvábí)
Dekka Tilia Michael (80 % bavlna, 20 % tussah)
Oscha Antients of Gondor Namarie (59 % bavlna, 21 % tussah, 20 % vlna)
‚Kenhuru Shevron Sack (72 % bavlna, 25 % tussah)
Yaro La Vita Black Beige Wool Bourett (60 % bavlna, 20 % buretové hedvábí, 20 % vlna)
Loombera Moths á nóttuni (74 % bavlna, 26 % tussah)
Woven Bliss 8 Planets Back in Black (50 % organická bavlna, 20 % japonské hedvábí, 15 % viskóza, 15 % vlna)
Woven Wings Powder Punk (54 % merino, 46 % buretové hedvábí)

Na závěr tohoto článku o vlastnostech jednotlivých příměsí vhodných na zimu, musím ještě zmínit, že s „obyčejnou“ bavlnou také nikdy nešlápnete vedle a pokud chcete mít jistotu, že vás opravdu zahřeje, zvolte nějaký vysokogramážní bavlněný šátek.

Užijte si pronošenou zimu a nezapomeňte se zachumlat do nějakého hřejivého šátkového miláčka!

IVET 🙂