ALOE TWO
Než začnu svou recenzi na ruské Aloe, jako vždy zmíním, že jsem vyloženě šátkový člověk, který po nosítku sáhne spíše svátečně, když je donucen okolnostmi. Jeníka jsem téměř do roka nosila výhradně v šátku a až pak se odhodlala k pořízení vlastního nosítka, kterým se stalo české Donkey. Od té doby se mi ovšem podařilo pár nosítek různých značek už vyzkoušet a většinou jsem měla problém hlavně s bederním pásem. Ten mi málokdy sedne kvůli výraznému pasu, který mám o 20 centimetrů užší než boky, a tak ať utáhnu bederák jakkoliv pevně, většinou mi po kratší či delší době nošení vyjede v zadní části z boků do pasu a bolí mě pak z nošení bedra. Není tedy divu, že jsem na Aloe, které je proslulé svým neotřele řešeným bederním pásem, byla velmi zvědavá. Díky skupině Nosím na srdci a její správkyni Monice se mi podařilo získat na testování rostoucí Aloe Two.
Kromě něj má Aloe v nabídce také menší rostoucí nosítko Aloe One a mnoho velikostních variant základních nosítek Baby, Standard a Toddler. Ale teď už k samotnému nosítku, které je výrobcem deklarované jako vhodné od 68 cm (8 kg) do 116 cm (22 kg). Já ho vyzkoušela s oběma syny, tedy dvacetiměsíčním Jeníkem (85 cm, 10 kg) a tří a půl letým Vilémkem (105 cm, 17 kg), kterého jsem tedy ponosila už jen na zádech. Vzhledem k tomu, že je nosítko rostoucí, vyžaduje před nošením nastavení šířky a výšky zádové opěrky, které je řešeno pomocí šátkových šňůrek. S těmi se pracuje snadno, nastavování šlo hladce a po pár pokusech se mi podařilo nastavit tak, aby nosítko Jeníkovi sedlo. Osobně nejsem fanda rostoucích nosítek právě kvůli nastavování a přemíře všelijakých šňůrek a popruhů na nosítku, kterých i na Aloe Two bylo na můj vkus až dost. Mám raději vzhledově i funkčně jednodušší jednovelikostní nosítka, ale co se týče nastavení rozměrů zádové opěrky, nemůžu si vcelku na nic stěžovat.
Nosítko pak sedlo Jéňovi pěkně a jeho poloha v něm byla ukázková. Vilémkovi jsem nechala opěrku roztaženou na maximum a jak rozměr mezi nožkami tak výška zádové opěrky byly ještě s nějakou rezervou pro další růst. A i když dolní hranici použitelnosti neposoudím, s horní hranicí mohu souhlasit a Aloe Two prohlásit jako pořádné batolecí nosítko, které vydrží opravdu až do nosícího důchodu.
Konečně se dostáváme k tomu proslulému aloe bedernímu pásu, který, nebudu vás napínat, si naprosto získal i mě. Bederák je to široký, pevný, ale měkký přesně tak jak mám ráda a hlavně se dvěma popruhy a sponami, takže dotáhnete podle potřeby jak v pase, tak na bocích. Tady mé nadšení nezná mezí, protože mi bederák dokonale sednul, během nošení se ani o milimetr nehnul a navíc mi byl neskutečně pohodlný i se sedmnácti kilovým Vilémkem na zádech. Jak můžete vidět na fotce ze zadu, bederák dokonale kopíruje křivky mého pasu a navíc se díky obousměrným sponám snadno dotahuje a spony si mohu nastavit do středu zad. V pase mám nějakých 70 cm a ještě jsem měla menší rezervu, takže určitě sedne i štíhlejším maminkám.
Ramenní popruhy mě ovšem už tolik nenadchly. Jsou sice pohodlné a příjemně polstrované (trochu více než u Aloe Toddler), ale na má úzká ramena až příliš široké. Osobně preferuji užší, na druhou stranu však byly velmi pohodlné a dobře rozkládaly váhu dítěte. Co rozhodně kvituji je jejich zúžení ve spodní části, díky kterému dobře seděly a nikde se nezařezávaly ani nedeformovaly.
Spony na popruzích jsou obousměrné, dobře se tedy dotahují při nošení na břiše i na zádech. Oproti jednovelikostnímu modelu Toddler mají ramenní popruhy kojicí přezky, které jsou pro mě z neznámého důvodu na jednom ramenním popruhu hned dvě, takže je nosítko opravdu plné všech možných gumiček, popruhů, spon a knoflíků.
Hrudní spona je posuvná a na rozdíl od Aloe Toddler připevněná pomocí černých popruhů, jak jsme zvyklí u většiny nosítek. Manipulace s ní je snadná a dotahování bez problémů stejně jako u všech spon nosítka. Aby na nosítku nebylo všech spon a popruhů málo, jsou z vnitřní strany bederního pásu gumičky, které umožňují uchycení nosíka ve srolovaném stavu, a tak, když zrovna nenosíte, můžete ho mít smotané jako malý balíček na bederním pásu.
Nošení vpředu i na zádech bylo opravdu pohodlné. Vpředu se mi díky kojícím přezkám snadno kojilo, zatímco při nošení na zádech jsem pomocí nich zkrátila ramenní popruhy dostatečně na to, aby mi i menší Jeník viděl přes rameno.
Za mě nosítko s jedním z nejpohodlnějších bederních pásů, co jsem vyzkoušela, na němž mi ale vadí přemíra “hejblátek” a nutnost nastavování zádové opěrky.
Za možnost testovat děkuji skupině Nosím na srdci. ❤️