Lae – pulnoční tkaní: Alfheim

Víte co se říká; do třetice všeho dobrého (i když tohle poslední recenze není) a tak se dneska podíváme na třetí šátek z osnovy Bifröst II a to na Alfheim. Tkadlenku už z mého vyprávění znáte, osnovu Bifröst II také, ale možná neznáte další ze světů severské mytologie, protože tento svět je pro nás ještě stále velkou neznámou. Dokonce ani Marvel jej zatím neukázal, narozdíl například od Jotunheimu.

Alfheim (jiným názvem Ljósálfheim) je v severské mytologii říše světla, světlých álfů a vyšších přírodních duchů a současně úroveň ducha a intelektu. Álfheim („svět álfů“) je poprvé zmiňován v eddické Písni o Grímnim kde se uvádí že jeho vládcem je Frey. Frey nebo Freyr je syn Njörda, manžel Gerdy, patron plodnosti, míru a prosperity, vládce bílých Álfů. Říká se, že je nejušlechtilejší ze statečných bohů a po Baldrovi nejkrásnější, kromě plodnosti střeží také letní slunce. Nadšenci budou určitě znát kouzelný meč, který schopný sám bojovat (sumarbrander). O ten ale přišel kvůli lásce, což později (při Ragnaröku) způsobí jeho smrt.

Spekulací je, že ale strážcem Alfheimu je álf Delling, který společně s Nótt, personifikací noci, dává vzniknout světlému dni. V Prozaické Eddě se totiž v 10. kapitole části Gylfaginning nachází jako trůnící postava bůh a manžel bohyně Nótt. Pár měl za syna Dagra (Dellinga) boha ztělesňujícího den. Ódin umístil Dagra a jeho matku Nótt na oblohu aby zde mohly jezdit se svými koňmi (den a noc). Další, co víme je, že álfové, bytosti severské mytologie, známe z českých překladů jako skřítky, šotky, koboldy, bludičky, vodníky a rusalky. Taková identifikace však vychází spíše z nekritického přijetí interpretací prvních badatelů v oblasti severské mytologie než z primárních pramenů. Svět Alfheim tedy Lae pojala jako svět skříků a víl, což se ji krásně podařilo vystihnout.

No není to zajímavé čtení? Za mě rozhodně je, ale informací je tolik a všechny jsou tak rozporuplné, že než bychom se všemi zajímavostmi probrali, vůbec se nedostaneme k nošení a k tomu nejdůležitějšímu – šátku, který byl podle tohoto tajemného světa utkán. Utkán v úctyhodné délce z nejjemnější bavlny a hedvábí. Jemný, měkký, třpytivý, nadýchaný a maličko pružný, takový ten krasavec je. Jo a dlouhý, opravdu dlouhý tak, že já se základní velikostí 6, jsem měla cípy až v polovině lýtek při ksk, což dodávalo úvazu kouzlo.

Zase se jako první podíváme na vizuální stránku šátku a poté na vlastnosti. Alfheim je v základu stejně duhový jako Jotunheim i Muspelheim, o kterých jsem psala minule. Je to tím, že mají stejnou osnovu. Díky útku z hedvábí a stelliny má ale Alfheim barvy jemnější a něžnější, přesně takové, jaké byste očekávali od světa víl. Stellina se na sluníčku krásně leskne, což přidává pocit, že musí být kouzelný. Trošku mi připadalo, jakoby byl posypaný vílím prachem, třeba tím, co měla ve svém pytlíčku Zvonilka.

Šátku nechybí ani leno lace a třásně, které jsou krásným výrazným kontrastem k jemným barvám, ale co mě a asi i co vás zaujme nejvíce, jsou tentokráté inlays. Ani si nedovedu představit, kolik práce za těmi nádhernými lístky a šlahouny musí být, jen středová značka trvala tkadlence 6 hodin! Výsledný efekt je ale opravdu úchvatný. Něžné hedvábné lístečky najdete po celém šátku, zkrátka nádhera, na kterou se nemůžu přestat koukat.

WQ (wrapping qualities):

Jak že se s tím nádherným šátkem váže? Hm, jak to popsat stručně.. SKVOSTNĚ! Příště už nebudu psát, že zrovna ten konkrétní šátek je nejlepší, co jsem kdy zkusila, protože to jsem napsala u Jotunheimu, ale Alfheim ho dost možná překonal. Proč tomu tak je asi nedokážu dost dobře odhadnout, řekla bych, že to bude pružností. Alfheim sice pruží, na někoho kdo nemá rád pružné šátky zřejmě docela dost, ovšem pruží o dost méně než Jotunheim. Nemusela jsem si tudíž dávat takový pozor na správné dotažení, aby se šátek neprověšoval. Kdo mě zná a čte rád moje recenze, tak pochopí, protože moje hobby je vázat na prasáka a Alfheim mi tohle úplně s přehledem odpustil. Zda to je tou (ne)pružností, délkou a nebo skvěle nosným hedvábím těžko říci, výsledný efekt je ale přesně podle mého gusta. Se šátkem se moc hezky pracuje, klouže dost na to, aby s ním šlo pohodlně vázat do více vrstev, v úvazu ale pěkně drží a stačí ho zavázat na jeden uzel. Je nadýchaný, takže úplně bez problémů unese 11 i 16 kilo, je moc pohodlný na ramenou a zároveň ho není vůbec moc do ruky, takže do něj bez problému navážete i menší miminko.

No řekněte sami, mohli byste Alfheimu vůbec něco vytknout? Já ne, neměnila bych na něm ani centrimetr. Tento šátek už svou šťastnou majitelku má, ale pokud ho někde za pár let uvidíte na prodej, skočte po něm, než vás předběhnu!

Děkuji Markétce Ledahudcové za půjčení tohoto pokladu a děkuji Lae, že se našla v něčem tak úžasném, jako je tkaní. Od rukou ji totiž padají dokonalé skvosty.

S láskou k nošení, Marika.