SLING STUDIO Falling Feathers Cockatoo

Čím víc šátků od Sling Studia jsem měla možnost vyzkoušet, tím víc jsem přesvědčená o tom, že tahle britská high-end značka si své místo na výsluní opravdu zaslouží a že i u nás doma bude nějakého toho SS brzy zapotřebí. A zatímco nejvyhlášenější studiovou příměsí se zdá můj milovaný len, který jsem si pomazlila už v božích šátcích Mono Alice Walker a Charlotte Bronte, naposledy jsem měla příležitost ponosit si v buretovém růžovoučkém Cockatoo.

Něžnější a víc holčičí šátek jsem snad ještě neviděla, a přestože na růžovou zrovna nejsem, ten pudrový odstín tvoří s holubičí šedí jemnou kombinaci, kterou nepohrdnu ani já. Na jedné straně šedá s jemnými odlesky, na druhé korálové nopínky buretu, jimž zkrátka nelze odolat a Cockatoo tak musí dostat do kolen snad každého a to i zapřísáhlé odpůrce růžové.

Šátek je jako stvořený pro novorozenou princeznu, jíž zabalí do něžné náruče andělských křídel. I když tady bych pírka nejznámějšího a nejoblíbenějšího slingstudiového vzoru Falling Feathers viděla spíš na ta, ztracená z křídel papouška kakadu růžového, který inspiroval svou barvou vzhled tohoto šátku i jeho název. Falling Feathers, vzor tolik opěvovaný, milovaný a vynášený až do nebes, na který narazíte všude (jednoduše něco na způsob Argusu od Artipoppe nebo sluníčkového Genesis), mě až tak moc nebere. Nejspíš to bude právě tím, že nemám potřebu vlastnit to, co musí mít všichni ostatní, nebo mi ho možná trochu zkazily moderní nosičky, které ta pírka přirovnaly k špinavým dětským prstíkům otřeným do šátku (peříčkové milovnice snad prominou). Zkrátka mám u Sling Studia jiné favority a vzor Cockatoo mě nechává chladnou; ale vlastnosti, tak to je tedy jiná písnička.

Na novorozenečka se Cockatoo hodí nejen svou něžnou barvou ale právě i vlastnostmi a to jak při vázání tak v úvazu. Tenoučká miminkovská pavučinka, jíž bych věřila spíš gramáž udávanou výrobcem než tu, kterou jsem sama spočítala (a že jsem ji pro jistotu počítala víckrát) aspiruje na jeden z nejvíc “ňuňu” šátků, co se mi dostal do ruky. Heboučký, měkoučký, jemňoučký, mazlivý. Na Cockatoo bych zkrátka mohla vymyslet spoustu superlativů, protože je to Pan Šátek (možná, vzhledem k barvě, tedy spíš Paní Šátková), se kterým se váže jedna radost.

Při vázání spolupracuje na výbornou, za což vděčí nejen tomu, že je ho do ruky malounko, ale i přiměřenému klouzání u dotahování, takže ho snadno zkrotí i nezkušená maminka. Na zakončení úvazu tedy vzhledem k určité klouzavosti a vyšší váze mých nošenců vyžaduje dva uzle, ale s jeho gramáží v tom nevidím problém, protože nikde nepřekáží. Díky božským vlastnostem jde ukázkově dotáhnout, poslouchá dost na to, aby se pak ani s odrostlejším nošencem, jakým je náš desetikilový Jeník, nezařezával do ramen a pohodlně ho odnesl. Pravda, na nějaké delší nošení to v jednovrstvém úvazu už není, ale ve více vrstvách jsme s ním absolvovali delší procházky vpředu i na zádech a vždy s největším pohodlím. Starší Vilémek pohrdnul růžovou, do šátku jsem jej tedy nepřemluvila a tak nemohu soudit, kolik kilo živé váhy Cockatoo na mých ramenou zvládne. I když vůbec bych se nedivila, kdyby i v tomto ohledu šátek překvapil, protože je to opravdu kouzelný kousek.

Co se pružnosti týká, Cockatoo i zde zabírá zlatý střed a není při vázání a v úvazu ani přehnaně pružný, ani příliš pevný. Jediné, co by mohlo začínající nosičky od pořízení Cockatoo odradit, je údržba. Šátek sice vděčí pevnější vazbě za nenáchylnost na vytahování oček, ale kvůli podílu hedvábí ve složení vyžaduje ruční praní. To v kombinaci s jeho určením spíše pro malá často ublinkávající a jinak šátek znečišťující miminka není zrovna ideální. Pominu-li tento malý nedostatek, nedokážu si představit, že by mohl Cockatoo někoho zklamat, neboť tenhle úžasný kousek pozdvihl Sling Studio v mých očích zase o kousek výš.

Za jeho půjčení opravdu moc děkuji Radce.

IVET 🙂